XII. ročník – 2011

follow site Na dvanáctém ročníku Posázavského triatlonu se nás sešlo poměrně málo (Štěpánováci se totiž zrovna hromadně rekreovali u moře), o to víc bylo ale účastníků vlastního závodu. Děti nám odrůstají a už na nás nechtějí jen pasivně čekat v kempu. Chtějí také soutěžit, a kdyby jen to, chtějí nad námi vyhrávat! A to se jim docela začíná dařit. Nezbývá nám nic jiného než se s tím smířit a přijmout fakt, že nebude trvat dlouho a v kempu budeme čekat my, staříci.

No ale zpět k letošnímu ročníku. Díky krásnému letnímu počasí se letos i plavalo! Ne všichni soutěžící byli ovšem ochotni lézt do špinavé, ledové Sázavy. Hlavně ženy děsila představa následné návštěvy u gynekologa. A tak se z nás žen do řeky vrhlo jen pár těch, co svého gynekologa rády vidí.

go site Trasa pro kolo zůstala stejná jako vloni, pouze se jela v opačném směru. Kdo chtěl, zvolil o patnáct kilometrů delší trasu přes Ledeč nad Sázavou, která byla původně naplánována pro muže. Absolvovala ji ale i slečna Míša, která za to byla po zásluze odměněna. Odměnu také získal soutěžící Tomáš, který ačkoliv se ztratil a najel osmdesát kilometrů, do cíle dorazil a to nikoliv poslední! Letos jsme měli i jednoho zraněného borce, Pavla Suchomela. Ale má to i svá pozitiva, díky svému krkolomnému pádu přes řídítka, může Pavel nabídnout svou přilbu a svůj zážitek jako výbornou reklamu výrobci! Nepřeháním, když říkám, že mu ta přilba zachránila život. Kategorie vítězů byly tedy tentokrát různorodé, ale své ocenění si všichni každopádně zasloužili.

enter Odpoledne probíhalo v odpočinkovém duchu, narušovaném jen nálety obrovského množství vos. A tak jen pár šťastlivců víkend přečkalo bez žihadla. Naštěstí se u nikoho neprojevila žádná alergická reakce a tak nikdo z přítomných desítek zdravotníků nemusel zasahovat.

Večer u ohně jsme si všichni příjemně popovídali, probrali Pavlův karambol se šťastným koncem a pochutnávali si na vepřové kýtě od pana Šebka z Týnce n/S, který nikdy nezklame. Také jsme trochu nostalgicky vzpomínali na to, jak se dříve vždycky našel někdo, kdo u ohně vytáhl kytaru a zahrál. Dneska je už takových kytaristů pomálu a mezi námi bohužel žádný. Tak jsem se začátkem školního roku rozhodla přihlásit Sáru na výuku hry na kytaru. Štěpán Neděla se už učí hrát třetím rokem, tak snad nám tam ty děti brzy zahrají!

Výsledková listina


 
 
 

Přidat vzkaz:

go

click here