XV. ročník – 2014

Přátelé, kamarádi, máme za sebou patnáctý ročník Posázavského triatlonu! Byl tak trochu jiný, právě proto že byl jubilejní. Po pravdě letos opravdu nešlo o žádné sportování, spíš by se dalo říct, že šlo o „spanilou“ jízdu. I když to taky moc nesedí.. No podívejte se na fotografie, které mluví za všechno. Na kolech jsme ujeli 10 km, do Zruče nad Sázavou a zpět. A ač se to někomu může zdát málo, věřte, že to na těchto „speciálech“ bylo dost. A hlavně, nikdo se nepřizabil ani se nikomu nerozpadl bicykl a všichni jsme se ve zdraví vrátili do kempu! To ovšem neznamená, že by celá vyjížďka proběhla úplně hladce. O napětí se nám postaral Jirka a jeho slečna Monika. Padaly sázky, zda dojedou či ne? Už na začátku jízdy totiž Monča zjistila, že jí nefungují brzdy a vzhledem k tomu, že vybraná trasa nebyla žádná rovinka, to byl celkem značný handicap. Jako brzda jí tedy posloužil Jirka, který ji s každého kopce držel za sukni. Že jsme pochybovali o účinnosti brzd na jeho bicyklu, pochopíte, když se podíváte na fotografie (vysvětlivky: Jirka je ten pašerák s culíkem, batohem a nejrezivějším kolem jaké jsem kdy viděla). No a že jsem dojela já, je taky malý zázrak a nedivila bych se, kdyby i na mne někteří uzavírali sázky. Důvod? Předchozí večer. Ale zase jsem za překonání sama sebe a svého žaludku dostala svůj historicky první (a taky poslední) pohár!

Po návratu z vyjížďky nás v kempu čekalo milé překvapení v podobě Major Hulihenové a jejích kolegyň z MASCH. Tato mimořádná situace si vyžádala jejich mobilizaci a nutno říct, že byly výborně připraveny! V injekčních stříkačkách měly natažené povzbuzovací prostředky, které nám ihned po příjezdu nemilosrdně aplikovaly přímo do úst. Ale i to jsme všichni přežili a odpoledne a večer jsme strávili povalováním, rozpravami o životě, jídlem a pitím, nepochopitelně unaveni více než když se snažíme o nějaký ten sport. Takže pokud se vám bude chtít, přijeďte zase za rok a zkusíme ještě trochu „závodit“!


 
 
 

  1. MARTINA - 12. září 2014

    Ahoj všichni, venku leje a tak se moc hezky dívá na to ,,azuro“.
    Díky Petře a Evo za práci kolem našeho jubilejního setkání , bylo to fajn. Už se těšíme na další a i když nám zas bude o rok víc,tak doufejme že ještě ne s hůlkou.
    Martina a Pavel

Přidat vzkaz: